[LhotyDD]

Steam: https://steamcommunity.com/profiles/76561198161489106/
Aktuální počet postav: 1
Jméno postavy: Hikaru Akahoshi
Datum narození postavy: 17.8.1990
Vlastnosti postavy: Spolehliví, Učenliví, Agresivní, Soutěživí
Příběh postavy: Všechno to začalo dne 17. 8. 1990, kdy jsem se narodil. Moje matka je učitelka na základní škole a otec je členem japonské organizace. Matka není ráda, že je členem této organizace, protože není často doma. Díky tomu mám lepší vztah se svojí matkou. Na základní škole jsem neměl moc kamarádů. Hodně jsem se učil, protože matka měla strach, abych neskončil jako bezdomovec. Kamarády jsem neměl, protože se mi všichni smáli, když jsem celé přestávky seděl v lavici nebo na chodbě s učebnicí, sešitem a studoval jsem. Ale naštěstí jsem se nestal obětí šikany. Takhle to šlo vlastně celé roky až do konce základní školy. Po úspěšném složení přijímaček jsem přišel na střední školu, kde jsem teprve našel pravé přátele. Na začátku roku mě napadl jeden žák, ale s tím to taky dopadlo dobře. Po chvíli jsme se skamarádili. Po nějaké době jsme se přihlásili do kroužku karate, abychom sbírali body, které se nám také počítaly do výuky. Na střední škole jsem už nepoposedával jen s knížkou a sešitem, ale povídal jsem si se svými přáteli. Matka se pořád bála, že skončím jako bezdomovec, že si nenajdu práci, ale já ji pořád uklidňoval, ať se nebojí. Dostal jsem se na prestižní vysokou školu. Tam byl také kroužek karate, tak jsem se rovnou zapsal. Po úspěšném absolvování školy jsme se s přáteli scházeli v jednom podniku a díky tomu, že jsme tam chodili celkem často, tak nás tam už znali. Chtěl jsem začít cestovat. Nějaké peníze jsem měl našetřené z brigád, proto jsem se mohl vydat na cesty. Moje první zastávka byla v Los Santos. Toto město je nádherné, tak jsem se rozhodl najít si tu práci. Možná najít si i nějaké to pěkné děvče. Mít zbytek života krásný.

[sSwizzyCze]

členem japonské organizace

jaké organizace? Samozřejmě chápu, že si žádáte s kluky společně, nenapsal jsi toho nějak extra moc. Napiš tedy třeba i něco o té organizaci. Něco o těch přátelích i.

Čekáme

[LhotyDD]

Zasílám předělaný příběh postavy


Všechno to začalo dne 17. 8. 1990, kdy jsem se narodil. Moje matka je učitelka na základní škole v Tokiu kde sem také vyrůstal a otec je členem japonské organizace. Tato oraganizace (Yakuza) se zabývá Pašováním drog, Nelegálními obchody, Páchání prostituce a Páchání moderních zločinů. Yakuza má prsty i ve vysoké politice, ale činnosti této organizace není příliš možné zmapovat. Yakuza neprovádí jen nelegální aktivity ale sponzoruje následky přírodních katastrof a také jiné přírodní katastrofy. Členy Yakuzi nepoznáte na první pohled protože nosí drahé obleky a svoje výrazné tetování schovávají pod oblečením. Otec mi občas o této organizaci vyprávěl. Mě to přišlo zajímavé, občas jsem přemýšlel že bych se taky přidal ale nějak mi to matka rozmluvila protože není ráda, že je Otec členem této organizace, protože není často doma a bála se abych nedopadl jako on. Na základní škole jsem neměl moc kamarádů. Hodně jsem se učil, stejně mě nic jiného nezbývalo. Kamarády jsem neměl, protože se mi všichni smáli, když jsem celé přestávky seděl v lavici nebo na chodbě s učebnicí, sešitem a studoval jsem. Ale naštěstí jsem se nestal obětí šikany. Takhle to šlo vlastně celé roky až do konce základní školy. Po úspěšném složení přijímaček jsem přišel na střední školu, kde jsem teprve našel pravé přátele. Na začátku roku mě napadl Juro Mitsubishi, po tom co mě udeřil tak jsem spadl k těmto dvou klukům Yuno Mitshuri a Yasuo Satsuki. Všichni čtyři jsme skončily po škole. Když jsme jednou šli z karate tak jsme viděli jednoho kluka kterého mlátili, neváhali jsme a rozběhli jsme se mu pomoct. Když jsme jim dali jednu nakládačku tak zmizeli. Zeptali jsme se zda je v pořádku. Odpověděl že ano a taky se představil. Jmenuje se Tadashi Ogasawara. Neváhali jsme a přibrali jsme ho do party. Na střední škole jsem už nepoposedával jen s knížkou a sešitem, ale povídal jsem si se svými přáteli. Dostal jsem se na prestižní vysokou školu. Tam byl také kroužek karate, tak jsem se rovnou zapsal. Po úspěšném absolvování školy jsme se s přáteli scházeli v jednom podniku a díky tomu, že jsme tam chodili celkem často, tak nás tam už znali. Přemýšleli jsme co teď budeme dělat. Yuno nám říkal že je kuchař, takže byl nápad co když si otevřeme vlastní podnik. Ale teď byla otázka kde, přece jenom v Tokiu je podniků dost. Co třeba v Los Santos, tak jsem slyšel že toho moc není a mohly by jsme i uspět. Měli jsme peníze na letenky ale i něco do zásoby sebou. Rozhodly jsme se že tam nakonec poletíme. Každý sice letěl jiným letadle ale všichni se tam určitě potkáme.

[sSwizzyCze]

Schváleno, slot ti bude odemčen.