Nemazat, biologie
Napsal: 05 bře 2013, 21:28
PROSÍM NEMAZAT.
Potřebuju to mít někde otevřený zítra na zkoušku z biologie, pak to smažu, ale potřebuju to mít někde na netu. Dal jsem si to už na meil, ale potřebuju to ještě jinde, páč máme ve škole nějaké stránky zakázané, spíš většinu. GS fórko samozřejmě není bloklé, tak toho využiji.
Díky a nemazat. Kdybyste chtěli, učte se taky.
Druhoústí živočichové endotermní
druhoústí živočichové
z prvoúst se tvoří zakončení trávicí trubice (řitní otvor)
ústní otvor vzniká druhotně na opačném konci trávicí trubice
všichni druhoústí mají pravou tělní dutinu = coelom
edotermní živočichové
schopni termoregulace => udržují si stálou tělní teplotu
patří sem: ptáci
savci
třída: Ptáci
blanatí
přizpůsobení k létání:
a) přední končetiny => křídla
b) odlehčená kostra
c) plíce + vzdušné vaky
charakteristika:
létání
stálá teplota těla - POPRVÉ
dokonalejší vnitřní ucho a cévní soustava na rozdíl od plazů
kůže:
neobsahuje žlázy
jediná žláza je nad kostrčními obratli => promaštění peří
peří:
a) prachové
b) obrysové - neroste po celém těle rovnoměrně, ale v pruzích = PERNICE, mezi kterými zůstávají holá místa = NAŽINY
jednou za rok se vymění všechno peří = PELICHÁNÍ
kostra:
plně zkostnatělá, lehká a pevná
pevnost => srůstání četných kostí na lebce, hrudní,křížové oblasti a na končetinách
lehkost => redukce ocasní části páteře a vymezení morku dlouhých kostí (duté)
lebka
srůstání kostí
- čelisti protažené v zobák krytý rohovinou
čelisti bezzubé
lebka je s prvním obratlem spojena jedním kloubních hrbolem
délka a pohyblivost krku závisí na variabilním počtu krčních obratlů (11-25)
žebra mají šikmé výběžky, kterými nasedají na další žebro => zpevnění hrudního koše
široká, plochá hrudní kost (sternum) vybíhá v hřeben – upínají se na ni prsní svaly
lopatkové pásmo:
= úzká lopatka, silná krkavčí kost (dosedá na hrudní), klíční kost, klíční kosti srůstají v tzv. sáňky
kost křížová – srůst bederních, křížových a ocasních obratlů
kost křížová je pevně srostlá s pánví
stydké kosti nejsou srostlé => umožnění průchodu vajec při snášení
ocasní páteř zahrnuje 5-8 volných obratlů
ostatní ocasní obratle srůstají ve svislou destičku PYGOSTYL – tvoří oporu ocasních per
křídla:
silnější loketní kost (na rozdíl od savců)
koncové části srůstají a dochází k redukci některých kostí
zápěstí je tvořeno 2 drobnými kůstkami
zadní končetiny:
srůstá holenní kost s částí zánártí
lýtková kost je redukována => krátká tyčinka
zbytek zánártí srůstá s nártními kůstkami v jedinou dlouhou kost BĚHÁK
prsty:
první je obrácen dozadu
pátý vymizel úplně
ostatní směřují obvykle vpřed (3 prsty)
u papoušků a šplhavců směřují 2 vpřed a 2 vzad
u sov 4. prst pohyblivý vpřed i vzad = VRATIPRST
svaly:
nejvýznamnější létací svaly – upínají se na hřeben hrudní kosti
největší je prsní sval – přitahuje při letu křídlo dolů
podklíčkový sval – zvedání křídel
centrální nervová soustava:
další rozvoj koncového mozku a mozečku (na rozdíl od plazů)
rozvoj koncového mozku => bohatý instinkt
rozvoj mozečku = ústředí pohybu => dokonalá koordinace pohybu při letu
mícha probíhá celou páteří
smysly:
nejdokonaleji vyvinut zrak a sluch
oči velké, málo pohyblivé
zaostřování čočky = vyklenování čočky
zvláštností – výrůstek zvaný vějířek– podílí se na výživě sítnice a zřejmě usnadňuje lokalizaci pozorovaných předmětů
barevné vidění dobře vyvinuto
oko chráněno 3 víčky – horní, dolní + mžurka
zevní zvukovod ucha – krátký
boltec chybí
ve střením uchu – 1 kůstka (jako u plazů)
soustava žláz s vnitřní sekrecí:
silně rozvinutá (podobně jako u savců)
produkuje hormony podílející se na metabolismu a na chování související s rozmnožováním a tahy ptáků
trávicí soustava:
bezzubá dutina zobáku, jícen (rozšířen ve vole-změkčování potravy), žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, kloaka,
součástí jsou i slinivka břišní a velká játra
žaludek – 2 části: a) žláznatý – chemické trávení pomocí trávicích žláz
b) svalnatý – mechanické trávení pomocí svalů
nestravitelné zbytky jsou vyvrhovány v podobě chuchvalců = vývržků
tenké střevo – vstřebávání živin
tlusté střevo – zkrácené
na rozhraní tenkého a tlustého střeva jsou 2 slepá střeva
jsou zde bakterie napomáhající rozkladu celulózy a tvoří některé vitamíny
žlučník chybí pštrosům, holubům a papouškům
dýchací soustava:
nejvýkonnější ze všech obratlovců
vzduch nozdrami do zobáku => průdušnice => průdušky => plíce => plicní vaky
5 párů plicních vaků
blanité stěny plicních vaků zasahují do všech částí => silně pneumatizované tělo (nadlehčování)
hlavní funkce plicních vaků = umožnění dýchání i při rychlém letu
v plicích probíhá výměna plynů
hlasové ústrojí:
spojeno s dýchacím ústrojím
umístěno v místě rozvětvení průdušnice v průdušky
stavba: a) pozměněné chrupavky
b) hlasivkové blány
c) drobné svaly
zvuk je tvořen mechanicky chvěním membrán
cévní soustava:
relativně největší srdce
srdce je dokonale rozděleno na: a) pravou polovinu s odkysličenou krví
b) levou polovinu s okysličenou krví
červené krvinky obsahují jádro (jako plazi)
vylučovací soustava:
vylučovací orgány – párové ledviny
vývody – močovody
ústí – kloaka (zpětné vstřebávání vody do těla)
moč hustá, kašovitá (bílý povlak na trusu)
hlavní produkt vylučování = kyselina močová
močový měchýř naprosté většině ptáků chybí
rozmnožovací soustava:
pohlavní orgány – úsporná stavba – při rozmnožování se zvětšují
u samic je zpravidla vyvinut pouze levý vaječník
pohlavní vývody ústí do kloaky
oplození = vnitřní
při páření se sperma přenese přitlačením kloaky samce a vystříknutím spermatu do kloaky samice
z kloaky samice se aktivním pohybem spermie dostávají do vejcovodu (horní část – oplození)
pářící orgán – penis je vyvinut u samců pštrosů a vrubozobých (ventrální stěna kloaky)
základem vejce = žloutková koule tvořená výživným žloutkem, na kterém je malá část tvořivého žloutku
dělením tvořivého žloutku vzniká zárodek => tvořivý žloutek = zárodečný terčík
při průchodu vejcovodem se žloutková koule obaluje vaječnými obaly (vylučovaný žláznatou výstelkou): a) bílkem
b) papírovou blánou
c) vápenitou kaší => ztvrdnutím vytváří skořápku
při průchodu vejcovodem začíná rýhování zárodečného terčíku (zastavuje se po snesení vejce a opět začíná při zahřívání)
při zahřívání se ze zárodečného terčíku vyvíjí zárodek – krytý vaječnými obaly:
a) amnion
b) chorion
c) alantois
během zárodečného vývinu je zárodek vyživován ze žloutkového vaku
ptáci – a) praptáci
b) praví ptáci
a) Praptáci
zahrnuje jediný známý vymřelý druh z jurských usazenin
měl ozubené čelisti
řada znaků kostry společných s plazi
povrch těla už kryt peřím
není považován za přímého předka ptáků
Archeopteryx lithographica
b) praví ptáci
Běžci
neschopni letu
mají měkké peří a prsní kost bez hřebenu
kosti nemají duté
přední končetiny zakrnělé
pštrosi - pohybují se rychlým během
- mají křídla s letkami
- samec má vyvinut penis
- o vejce i mláďata se stará většinou otec
pštros dvouprstý
Letci
tučňáci - specializovaní k plavání a potápění v moři
- křídla přeměněná ve veslovací orgán
- tělo kryto hustým a šupinovitým peřím
- pod kůží souvislá vrstva tuku
- silné nohy posunuty dozadu těla (umožněna vzpřímená chůze)
tučňák patagonský
potápky - středně velké
- život podobný potáplicím
- na prstech mají ploutvovitý lem
potápka roháč
trubkonosí - nad zobákem mají protažené nozdry do trubiček
- dlouhá křídla
- žijí na volném moři
albatros stěhovavý
veslonozí - vodní
- loví ryby
- mají veslovité nohy
pelikán bílý
kormorán velký
brodivý - vodní
- s dlouhým krkem a zobákem
- brodivé nohy
čáp bílý
volavka popelavá
ibis posvátný
plameňáci - dlouhý krk a nohy
- krátký, zahnutý zobák
plameňák růžový
vrubozubí - vodní
- mají krátký zobák a nohy
- velkou kostrční žlázu
- nekrmivá mláďata
- okraje zobáku slouží k filtrování
kachna divoká
labuť velká
husa velká
dravci - mají silný zobák
- opeřené běháky
- srpovitě zahnuté drápy (spáry)
- dobří letci s výborným zrakem
- masožraví, krmiví
orel skalní
jestřáb lesní
káně lesní
sokol stěhovavý
poštolka obecná
hrabaví - silné nohy
- tupé drápy
- samci mají na nohách široké ostruhy
- křídla mají krátká
- samci jsou pestřeji zbarveni
- nekrmiví
tetřev hlušec
bažant obecný
koroptev polní
křepelka obecná
krátkokřídlí - obvykle krátká křídla
- bez volete
- nejčastěji s brodivou nohou
- mláďata zpravidla nekrmí
- jsou to býložravci či všežravci
drop velký
jeřáb popelavý
lyska černá
dlouhokřídlí- velká kulovitá hlava
- krátký krk
- dobří letci
- obývají mokřady
- mají plovací blány
- bez volete
racek chechtavý
sluka lesní
kulík říční
měkkozubí - slabý zobák a měkké ozobí
- mohutné hrudní svalstvo a hřeben
- pečují o svá mláďata
holub hřivnáč
hrdlička divoká
kukačky - stromoví
- dlouhá křídla a ocas
- rozeklaný zobák
- mají nohu s vratiprstem
- krmivá mláďata
- hmyzožravci
kukačka obecná
papoušci - stromoví
- pestře zbarveni
- žijí v tropech a subtropech
- mají silný zobák (pomáhá při šplhu)
- nejdokonaleji vyvinutý koncový mozek u ptáků
andulka vlnkovaná
sovy - noční dravci
- silný, ohnutý zobák
- mají krmivá mláďata
- řada je zákonem chráněna
sýček obecný
výr velký
sova pálená
srostloprstí - ostrohranný a hluboce rozeklaný zobák
- pestré opeření
- prsty jsou částečně srostlé
- krmiví
ledňáček říční
dudek chocholatý
vlha pestrá
šplhavci - šplhavé nohy s vratiprstem a drápy
- silná ocasní pera slouží jako opora při šplhu
- krmiví
žluna zelená
strakapoud velký
datel černý
pěvci - stromoví
- tenké nohy se třemi prsty vpředu a jedním vzadu
- krmiví
- dokonale vyvinuté zpěvné ústrojí
skřivan polní
konipas bílý
sýkora koňadra
brhlík lesní
pěnkava obecná
stehlík obecný
vrabec domácí
špaček obecný
vrána obecná
straka obecná
vlaštovka obecná
slavík obecný
typy peří: a) prachové – zajišťuje tepelnou izolaci těla a netvoří prapor
b) obrysové - tvoří obrys těla
- dělíme je na: krycí – kryjí tělo a dávají mu tvar
letky – pevná pera s nesouměrným praporem ne křídlech
rejdovací – prodloužená a vějířovitě rostoucí pera
nahrazující ocas
běhák – na zadní končetině ptáků vzniká srůstem nártních a záprstních kůstek
mláďata: a) krmivá - nejsou schopna samostatného života
- líhnou se holá a slepá
- pečují o ně rodiče (např. pěvci, dravci…)
b) nekrmivá - mají prachové peří, vidí, slyší
- samostatně přijímají potravu
- je potřeba menší péče rodičů (zahřívání, ochrana před predátory atd.)
- např. hrabaví, vrubozubí
hnízdní parazitismus
péče o potomstvo je přenesena na jiný ptačí druh
typickým představitelem = kukačky
samice klade vejde jednotlivě do hnízd drobných hmyzožravých pěvců (zbarvení jejích vajec a doba kladení je uzpůsobena hostiteli)
parazitující mládě instinktivně vyhazuje z hnízda vejce nebo mláďata hostitelského páru a nechá se krmit
nejmenší ptáci = kolibříci
jejich nejmenší zástupce má velikost většího čmeláka
žijí v tropické a subtropické Americe
pohybují se třepotavým letem a jsou schopni se za víření křídel zastavit ve vzduchu
živí se nektarem, pylem a drobným hmyzem v květech (opylují orchideje)
třída: Savci
nejpokročilejší třída strunatců, řadíme sem také člověka
tělo kryto kůží (pokožka, škára, podkožní vazivo)
pokožkové buňky se tvoří ve spodní vrstvě
postupně rohovatí a odumírají směrem k povrchu těla
v kůži mají rozvinuty žlázy (potní, mazové, pachové, mléčné)
pokožka produkuje různé rohovité útvary (srst, ostny ježka, krunýře pásovců, drápy, nehty primátů, kopyta, rohy)
na povrchu těla srst
je tvořena chlupy (z kreatinu) jemné kratší chlupy (izolace)
delší krycí chlupy (určují barvu srsti) – pesíky
kostra
většinou 7 krčních obratlů, 12 – 15 hrudních, 6 bederních, 4 křížové srostlé v kost křížovou, 3 – 50 ocasních
zvětšuje se mozková část lebky
žebra s kostí hrudní tvoří hrudní koš
kostra končetin závisí na způsobu pohybu (rychlý pohyb, plavání, skákání…)
dýchací soustava
roztažitelné plíce
v hrtanu hlasové ústrojí (chrupavky s vazy)
dýchací svaly = bránice, mezižeberní svaly
cévní soustava
čtyřdílné srdce
bezjaderné erytrocyty
dokonalá mízní soustava
trávicí soustava
ústa ohraničená pysky
strop ústní dutiny tvoří tvrdé a měkké patro
v dutině ústní je svalnatý jazyk
slinné žlázy vylučující ptyalin (nevylučuje se u přežvýkavců)
chrup – řezáky, špičáky, zuby třenové, stoličky (bývá dvou generační)
následuje: hltan
jícen
žaludek
tenké střevo (do jeho první části = dvanáctníku ústí vývod jater a slinivky břišní)
tlusté střevo
konečník (kloaka u vejcorodých)
vylučovací soustava
pravé ledviny
u všech močový měchýř se zvláštním vývodem (kromě ptakořitných)
nervová soustava
rozvoj předního mozku (u vyspělých zvrásněn)
velký je i mozeček
mícha končí v křížové oblasti páteře (nepokračuje do ocasu)
smysly
důležitý je čich (makrosmatičtí a mikrosmatičtí savci)
dobře vyvinut sluch (vnější, střední, vnitřní ucho)
dobrý zrak (noční savci vidí jen černobíle, více citliví na intenzitu světla)
hmat (nervová zakončení, kožní tělíska, hmatové chlupy)
rozmnožování
párové gonády
oplození vnitřní
samci mají penis
zárodek se vyvíjí v děloze matky a je vyživován placentou
tělo matky opouští při porodu (neplatí pro vejcorodé a vačnatce)
mláďata sají mateřské mléko
jsou v péči rodičů
podtřídy: a) vejcorodí
primitivní skupina
mají některé znaky plazů (např. typ vajec, vyvinutá kloaka) i savců (srst, mléčné žlázy, bránice)
jejich čelisti jsou přeměněny v zobák
snášejí vejce (bohatá na žloutek) po krátkém pohybu v děloze
žijí pouze v Austrálii, Tasmánii, Nové Guineji
ptakopysk podivný – vejce klade do nor a zahřívá je
ježura australská – vývoj zárodky probíhá v břišním kožním vaku
b) živorodí: - vačnatci
- placentálové
samice přivádí na svět mláďata porodem
1. vačnatci
nitroděložní vývoj mláďat je krátký (nemají placentu)
rodí se nedokonale vyvinuta a dokončují svůj vývoj v břišním vaku samice
žijí v Jižní Americe a Austrálii
klokan obrovský
koala medvídkovitá
2. placentálové
výživa zárodku je zajištěna placentou
mláďata jsou po porodu vyvinutá a umějí sát mateřské mléko
jejich vajíčka jsou mikroskopická a chudá na žloutek
řády:
hmyzožravci - primitivní skupina
- nerozlišený chrup
- drobní noční dravci
- rypáčkovitě protažená hlava
ježek evropský
rejsek malý
krtek obecný
letouni - přizpůsobeni letu
- mezi protaženým 2. – 5. prstem přední končetiny je letová blána táhnoucí se po stranách těla k zadním končetinám (u některých druhů až k ocasu)
kaloň malajský
netopýr velký
chudozubí - redukovaná sklovina nebo celý chrup
- nápadně pomalý pohyb
- zmenšení mozkovny a mozku
- žijí v Jižní Americe
lenochod tříprstý
mravenečník velký
primáti - mají nejvyvinutější mozek
- palec je protistojně postaven (pětiprsté uchopovací končetiny)
- dokonalé oko
- redukce čichu a zdokonalení oka
- rozvoj šplhací funkce nohy bez drápů
- samice má 2 prsní bradavky
- samci mají varlata uložena v šourku
- dělíme: a) nižší primáty - mají prsty s drápy
- nehet pouze na palci
- uchopovací ocas
lemur kata
outloň váhavý
b) vyšší primáty - mají nehty na všech prstech
- těžiště těla na zadních končetinách
- patří sem opice ploskonosé : kosman bělovousý
vřešťan rezavý
- úzkonosé: pavián pláštíkový
makak rhesus (Rh faktor)
- nejdokonalejší je nadčeleď lidoopi a lidé:šimpanz učenlivý
gorila
orangutan
Homo sapiens sapiens
šelmy - potravu si obstarávají lovem
- úplný chrup (mohutné špičáky)
- bystré smysly
- dobré ohybové schopnosti
- nemají klíční kost a slepé střevo
- rozlišujeme: a) pozemní: - rozšířeny po celém světě
- poslední třenový zub horních čelistí a první stoličky v dolních čelisti jsou přeměněny ve špičaté trháky
- krátké střevo, dobrý čich
medvěd hnědý
lasice kolčava
kočka domácí
vydra říční
liška obecná
b) vodní: - ploutvonožce
- žijí v mořích
- končetiny přeměněny v ploutve
- zadní směřují dozadu a plní funkci ocasu
lachtan ušatý
tuleň obecný
hlodavci - v chrupu stále dorůstají hlodavé řezáky
- místo špičáků je mezera
- rychlé rozmnožování (krátká doba březosti a velký počet mláďat)
hraboš polní
myš domácí
veverka obecná
sysel obecný
křeček polní
bobr evropský
ondatra pižmová
zajícovci: - býložravci podobní hlodavcům
- v horní čelisti mají 4 řezáky se sklovinou na celém zubu (první pár je silný a dlouhý, je podpírán druhým párem menších řezáků)
zajíc polní
králík divoký
chobotnatci - největší suchozemští savci
- chobot vznikl srůstem prodlouženého nosu a horního pysku
- na jeho konci jsou 1 - 2 uchopovací prstíky
- řezáky v horní čelisti jsou přeměněny v kly (dorůstají po celý život)
- velké ušní boltce slouží k termoregulaci
slon indický – má menší ušní boltce a 1 hmatový prstík
slon africký – má větší ušní boltce a 2 hmatové prstíky
lichokopytníci - váha těla spočívá zpravidla na prostřednictvím třetím prstu (ostatní redukovány) krytém rohovitým kopytem
- chybí klíční kost
- obličejová část lebky je protažena
- býložravci
- dlouhá trávicí soustava
nosorožec indický
kůň Převalského
zebra stepní
sudokopytníci - mají sudý počet prstů
- osa končetiny prochází mezi třetím a čtvrtým prstem
- oba prsty jsou zakončeny kopyty
- druhý a pátý prst bývá menší a slabší
- býložravci
- chybí klíční kost
- rozdělujeme je na: a) nepřežvýkavce - úplný chrup
- špičáky zvětšené v kly
- jednoduchý žaludek
- krátké nohy
prase divoké
hroch obojživelný
b) mozolnatce - 3. a 4. prst mají podložený pružným
mozolem
- složený žaludek
velbloud dvouhrbý
c) přežvýkavce - dlouhé silné končetiny
- žaludek složen ze 4 částí = bachor,
čepec, kniha a slez
- mléčné žlázy v tříslech tvoří v době
laktace vemínka
srnec obecný
koza domácí
ovce domácí
tur domácí
žirafa mramorová
kytovci - vodní
- vřetenovité lysé tělo
- přední končetiny přeměněny v ploutve
- zadní končetiny zakrněly
- vodorovná ocasní ploutev je vyztužena tukem a vazivem
- čichové ústrojí zakrnělé
- zarostlý vnější zvukovod
- dobrý sluch (zvuk veden kostmi)
- dělíme na: a) ozubené – stejnocenný chrup
delfín obecný
kosatka dravá
b) kosticovce - místo zubů mají jemné rohovité lišty = kostice, jimiž
filtrují potravu
plejtvák obecný
velryba grónská
Potřebuju to mít někde otevřený zítra na zkoušku z biologie, pak to smažu, ale potřebuju to mít někde na netu. Dal jsem si to už na meil, ale potřebuju to ještě jinde, páč máme ve škole nějaké stránky zakázané, spíš většinu. GS fórko samozřejmě není bloklé, tak toho využiji.
Díky a nemazat. Kdybyste chtěli, učte se taky.
Druhoústí živočichové endotermní
druhoústí živočichové
z prvoúst se tvoří zakončení trávicí trubice (řitní otvor)
ústní otvor vzniká druhotně na opačném konci trávicí trubice
všichni druhoústí mají pravou tělní dutinu = coelom
edotermní živočichové
schopni termoregulace => udržují si stálou tělní teplotu
patří sem: ptáci
savci
třída: Ptáci
blanatí
přizpůsobení k létání:
a) přední končetiny => křídla
b) odlehčená kostra
c) plíce + vzdušné vaky
charakteristika:
létání
stálá teplota těla - POPRVÉ
dokonalejší vnitřní ucho a cévní soustava na rozdíl od plazů
kůže:
neobsahuje žlázy
jediná žláza je nad kostrčními obratli => promaštění peří
peří:
a) prachové
b) obrysové - neroste po celém těle rovnoměrně, ale v pruzích = PERNICE, mezi kterými zůstávají holá místa = NAŽINY
jednou za rok se vymění všechno peří = PELICHÁNÍ
kostra:
plně zkostnatělá, lehká a pevná
pevnost => srůstání četných kostí na lebce, hrudní,křížové oblasti a na končetinách
lehkost => redukce ocasní části páteře a vymezení morku dlouhých kostí (duté)
lebka
srůstání kostí
- čelisti protažené v zobák krytý rohovinou
čelisti bezzubé
lebka je s prvním obratlem spojena jedním kloubních hrbolem
délka a pohyblivost krku závisí na variabilním počtu krčních obratlů (11-25)
žebra mají šikmé výběžky, kterými nasedají na další žebro => zpevnění hrudního koše
široká, plochá hrudní kost (sternum) vybíhá v hřeben – upínají se na ni prsní svaly
lopatkové pásmo:
= úzká lopatka, silná krkavčí kost (dosedá na hrudní), klíční kost, klíční kosti srůstají v tzv. sáňky
kost křížová – srůst bederních, křížových a ocasních obratlů
kost křížová je pevně srostlá s pánví
stydké kosti nejsou srostlé => umožnění průchodu vajec při snášení
ocasní páteř zahrnuje 5-8 volných obratlů
ostatní ocasní obratle srůstají ve svislou destičku PYGOSTYL – tvoří oporu ocasních per
křídla:
silnější loketní kost (na rozdíl od savců)
koncové části srůstají a dochází k redukci některých kostí
zápěstí je tvořeno 2 drobnými kůstkami
zadní končetiny:
srůstá holenní kost s částí zánártí
lýtková kost je redukována => krátká tyčinka
zbytek zánártí srůstá s nártními kůstkami v jedinou dlouhou kost BĚHÁK
prsty:
první je obrácen dozadu
pátý vymizel úplně
ostatní směřují obvykle vpřed (3 prsty)
u papoušků a šplhavců směřují 2 vpřed a 2 vzad
u sov 4. prst pohyblivý vpřed i vzad = VRATIPRST
svaly:
nejvýznamnější létací svaly – upínají se na hřeben hrudní kosti
největší je prsní sval – přitahuje při letu křídlo dolů
podklíčkový sval – zvedání křídel
centrální nervová soustava:
další rozvoj koncového mozku a mozečku (na rozdíl od plazů)
rozvoj koncového mozku => bohatý instinkt
rozvoj mozečku = ústředí pohybu => dokonalá koordinace pohybu při letu
mícha probíhá celou páteří
smysly:
nejdokonaleji vyvinut zrak a sluch
oči velké, málo pohyblivé
zaostřování čočky = vyklenování čočky
zvláštností – výrůstek zvaný vějířek– podílí se na výživě sítnice a zřejmě usnadňuje lokalizaci pozorovaných předmětů
barevné vidění dobře vyvinuto
oko chráněno 3 víčky – horní, dolní + mžurka
zevní zvukovod ucha – krátký
boltec chybí
ve střením uchu – 1 kůstka (jako u plazů)
soustava žláz s vnitřní sekrecí:
silně rozvinutá (podobně jako u savců)
produkuje hormony podílející se na metabolismu a na chování související s rozmnožováním a tahy ptáků
trávicí soustava:
bezzubá dutina zobáku, jícen (rozšířen ve vole-změkčování potravy), žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, kloaka,
součástí jsou i slinivka břišní a velká játra
žaludek – 2 části: a) žláznatý – chemické trávení pomocí trávicích žláz
b) svalnatý – mechanické trávení pomocí svalů
nestravitelné zbytky jsou vyvrhovány v podobě chuchvalců = vývržků
tenké střevo – vstřebávání živin
tlusté střevo – zkrácené
na rozhraní tenkého a tlustého střeva jsou 2 slepá střeva
jsou zde bakterie napomáhající rozkladu celulózy a tvoří některé vitamíny
žlučník chybí pštrosům, holubům a papouškům
dýchací soustava:
nejvýkonnější ze všech obratlovců
vzduch nozdrami do zobáku => průdušnice => průdušky => plíce => plicní vaky
5 párů plicních vaků
blanité stěny plicních vaků zasahují do všech částí => silně pneumatizované tělo (nadlehčování)
hlavní funkce plicních vaků = umožnění dýchání i při rychlém letu
v plicích probíhá výměna plynů
hlasové ústrojí:
spojeno s dýchacím ústrojím
umístěno v místě rozvětvení průdušnice v průdušky
stavba: a) pozměněné chrupavky
b) hlasivkové blány
c) drobné svaly
zvuk je tvořen mechanicky chvěním membrán
cévní soustava:
relativně největší srdce
srdce je dokonale rozděleno na: a) pravou polovinu s odkysličenou krví
b) levou polovinu s okysličenou krví
červené krvinky obsahují jádro (jako plazi)
vylučovací soustava:
vylučovací orgány – párové ledviny
vývody – močovody
ústí – kloaka (zpětné vstřebávání vody do těla)
moč hustá, kašovitá (bílý povlak na trusu)
hlavní produkt vylučování = kyselina močová
močový měchýř naprosté většině ptáků chybí
rozmnožovací soustava:
pohlavní orgány – úsporná stavba – při rozmnožování se zvětšují
u samic je zpravidla vyvinut pouze levý vaječník
pohlavní vývody ústí do kloaky
oplození = vnitřní
při páření se sperma přenese přitlačením kloaky samce a vystříknutím spermatu do kloaky samice
z kloaky samice se aktivním pohybem spermie dostávají do vejcovodu (horní část – oplození)
pářící orgán – penis je vyvinut u samců pštrosů a vrubozobých (ventrální stěna kloaky)
základem vejce = žloutková koule tvořená výživným žloutkem, na kterém je malá část tvořivého žloutku
dělením tvořivého žloutku vzniká zárodek => tvořivý žloutek = zárodečný terčík
při průchodu vejcovodem se žloutková koule obaluje vaječnými obaly (vylučovaný žláznatou výstelkou): a) bílkem
b) papírovou blánou
c) vápenitou kaší => ztvrdnutím vytváří skořápku
při průchodu vejcovodem začíná rýhování zárodečného terčíku (zastavuje se po snesení vejce a opět začíná při zahřívání)
při zahřívání se ze zárodečného terčíku vyvíjí zárodek – krytý vaječnými obaly:
a) amnion
b) chorion
c) alantois
během zárodečného vývinu je zárodek vyživován ze žloutkového vaku
ptáci – a) praptáci
b) praví ptáci
a) Praptáci
zahrnuje jediný známý vymřelý druh z jurských usazenin
měl ozubené čelisti
řada znaků kostry společných s plazi
povrch těla už kryt peřím
není považován za přímého předka ptáků
Archeopteryx lithographica
b) praví ptáci
Běžci
neschopni letu
mají měkké peří a prsní kost bez hřebenu
kosti nemají duté
přední končetiny zakrnělé
pštrosi - pohybují se rychlým během
- mají křídla s letkami
- samec má vyvinut penis
- o vejce i mláďata se stará většinou otec
pštros dvouprstý
Letci
tučňáci - specializovaní k plavání a potápění v moři
- křídla přeměněná ve veslovací orgán
- tělo kryto hustým a šupinovitým peřím
- pod kůží souvislá vrstva tuku
- silné nohy posunuty dozadu těla (umožněna vzpřímená chůze)
tučňák patagonský
potápky - středně velké
- život podobný potáplicím
- na prstech mají ploutvovitý lem
potápka roháč
trubkonosí - nad zobákem mají protažené nozdry do trubiček
- dlouhá křídla
- žijí na volném moři
albatros stěhovavý
veslonozí - vodní
- loví ryby
- mají veslovité nohy
pelikán bílý
kormorán velký
brodivý - vodní
- s dlouhým krkem a zobákem
- brodivé nohy
čáp bílý
volavka popelavá
ibis posvátný
plameňáci - dlouhý krk a nohy
- krátký, zahnutý zobák
plameňák růžový
vrubozubí - vodní
- mají krátký zobák a nohy
- velkou kostrční žlázu
- nekrmivá mláďata
- okraje zobáku slouží k filtrování
kachna divoká
labuť velká
husa velká
dravci - mají silný zobák
- opeřené běháky
- srpovitě zahnuté drápy (spáry)
- dobří letci s výborným zrakem
- masožraví, krmiví
orel skalní
jestřáb lesní
káně lesní
sokol stěhovavý
poštolka obecná
hrabaví - silné nohy
- tupé drápy
- samci mají na nohách široké ostruhy
- křídla mají krátká
- samci jsou pestřeji zbarveni
- nekrmiví
tetřev hlušec
bažant obecný
koroptev polní
křepelka obecná
krátkokřídlí - obvykle krátká křídla
- bez volete
- nejčastěji s brodivou nohou
- mláďata zpravidla nekrmí
- jsou to býložravci či všežravci
drop velký
jeřáb popelavý
lyska černá
dlouhokřídlí- velká kulovitá hlava
- krátký krk
- dobří letci
- obývají mokřady
- mají plovací blány
- bez volete
racek chechtavý
sluka lesní
kulík říční
měkkozubí - slabý zobák a měkké ozobí
- mohutné hrudní svalstvo a hřeben
- pečují o svá mláďata
holub hřivnáč
hrdlička divoká
kukačky - stromoví
- dlouhá křídla a ocas
- rozeklaný zobák
- mají nohu s vratiprstem
- krmivá mláďata
- hmyzožravci
kukačka obecná
papoušci - stromoví
- pestře zbarveni
- žijí v tropech a subtropech
- mají silný zobák (pomáhá při šplhu)
- nejdokonaleji vyvinutý koncový mozek u ptáků
andulka vlnkovaná
sovy - noční dravci
- silný, ohnutý zobák
- mají krmivá mláďata
- řada je zákonem chráněna
sýček obecný
výr velký
sova pálená
srostloprstí - ostrohranný a hluboce rozeklaný zobák
- pestré opeření
- prsty jsou částečně srostlé
- krmiví
ledňáček říční
dudek chocholatý
vlha pestrá
šplhavci - šplhavé nohy s vratiprstem a drápy
- silná ocasní pera slouží jako opora při šplhu
- krmiví
žluna zelená
strakapoud velký
datel černý
pěvci - stromoví
- tenké nohy se třemi prsty vpředu a jedním vzadu
- krmiví
- dokonale vyvinuté zpěvné ústrojí
skřivan polní
konipas bílý
sýkora koňadra
brhlík lesní
pěnkava obecná
stehlík obecný
vrabec domácí
špaček obecný
vrána obecná
straka obecná
vlaštovka obecná
slavík obecný
typy peří: a) prachové – zajišťuje tepelnou izolaci těla a netvoří prapor
b) obrysové - tvoří obrys těla
- dělíme je na: krycí – kryjí tělo a dávají mu tvar
letky – pevná pera s nesouměrným praporem ne křídlech
rejdovací – prodloužená a vějířovitě rostoucí pera
nahrazující ocas
běhák – na zadní končetině ptáků vzniká srůstem nártních a záprstních kůstek
mláďata: a) krmivá - nejsou schopna samostatného života
- líhnou se holá a slepá
- pečují o ně rodiče (např. pěvci, dravci…)
b) nekrmivá - mají prachové peří, vidí, slyší
- samostatně přijímají potravu
- je potřeba menší péče rodičů (zahřívání, ochrana před predátory atd.)
- např. hrabaví, vrubozubí
hnízdní parazitismus
péče o potomstvo je přenesena na jiný ptačí druh
typickým představitelem = kukačky
samice klade vejde jednotlivě do hnízd drobných hmyzožravých pěvců (zbarvení jejích vajec a doba kladení je uzpůsobena hostiteli)
parazitující mládě instinktivně vyhazuje z hnízda vejce nebo mláďata hostitelského páru a nechá se krmit
nejmenší ptáci = kolibříci
jejich nejmenší zástupce má velikost většího čmeláka
žijí v tropické a subtropické Americe
pohybují se třepotavým letem a jsou schopni se za víření křídel zastavit ve vzduchu
živí se nektarem, pylem a drobným hmyzem v květech (opylují orchideje)
třída: Savci
nejpokročilejší třída strunatců, řadíme sem také člověka
tělo kryto kůží (pokožka, škára, podkožní vazivo)
pokožkové buňky se tvoří ve spodní vrstvě
postupně rohovatí a odumírají směrem k povrchu těla
v kůži mají rozvinuty žlázy (potní, mazové, pachové, mléčné)
pokožka produkuje různé rohovité útvary (srst, ostny ježka, krunýře pásovců, drápy, nehty primátů, kopyta, rohy)
na povrchu těla srst
je tvořena chlupy (z kreatinu) jemné kratší chlupy (izolace)
delší krycí chlupy (určují barvu srsti) – pesíky
kostra
většinou 7 krčních obratlů, 12 – 15 hrudních, 6 bederních, 4 křížové srostlé v kost křížovou, 3 – 50 ocasních
zvětšuje se mozková část lebky
žebra s kostí hrudní tvoří hrudní koš
kostra končetin závisí na způsobu pohybu (rychlý pohyb, plavání, skákání…)
dýchací soustava
roztažitelné plíce
v hrtanu hlasové ústrojí (chrupavky s vazy)
dýchací svaly = bránice, mezižeberní svaly
cévní soustava
čtyřdílné srdce
bezjaderné erytrocyty
dokonalá mízní soustava
trávicí soustava
ústa ohraničená pysky
strop ústní dutiny tvoří tvrdé a měkké patro
v dutině ústní je svalnatý jazyk
slinné žlázy vylučující ptyalin (nevylučuje se u přežvýkavců)
chrup – řezáky, špičáky, zuby třenové, stoličky (bývá dvou generační)
následuje: hltan
jícen
žaludek
tenké střevo (do jeho první části = dvanáctníku ústí vývod jater a slinivky břišní)
tlusté střevo
konečník (kloaka u vejcorodých)
vylučovací soustava
pravé ledviny
u všech močový měchýř se zvláštním vývodem (kromě ptakořitných)
nervová soustava
rozvoj předního mozku (u vyspělých zvrásněn)
velký je i mozeček
mícha končí v křížové oblasti páteře (nepokračuje do ocasu)
smysly
důležitý je čich (makrosmatičtí a mikrosmatičtí savci)
dobře vyvinut sluch (vnější, střední, vnitřní ucho)
dobrý zrak (noční savci vidí jen černobíle, více citliví na intenzitu světla)
hmat (nervová zakončení, kožní tělíska, hmatové chlupy)
rozmnožování
párové gonády
oplození vnitřní
samci mají penis
zárodek se vyvíjí v děloze matky a je vyživován placentou
tělo matky opouští při porodu (neplatí pro vejcorodé a vačnatce)
mláďata sají mateřské mléko
jsou v péči rodičů
podtřídy: a) vejcorodí
primitivní skupina
mají některé znaky plazů (např. typ vajec, vyvinutá kloaka) i savců (srst, mléčné žlázy, bránice)
jejich čelisti jsou přeměněny v zobák
snášejí vejce (bohatá na žloutek) po krátkém pohybu v děloze
žijí pouze v Austrálii, Tasmánii, Nové Guineji
ptakopysk podivný – vejce klade do nor a zahřívá je
ježura australská – vývoj zárodky probíhá v břišním kožním vaku
b) živorodí: - vačnatci
- placentálové
samice přivádí na svět mláďata porodem
1. vačnatci
nitroděložní vývoj mláďat je krátký (nemají placentu)
rodí se nedokonale vyvinuta a dokončují svůj vývoj v břišním vaku samice
žijí v Jižní Americe a Austrálii
klokan obrovský
koala medvídkovitá
2. placentálové
výživa zárodku je zajištěna placentou
mláďata jsou po porodu vyvinutá a umějí sát mateřské mléko
jejich vajíčka jsou mikroskopická a chudá na žloutek
řády:
hmyzožravci - primitivní skupina
- nerozlišený chrup
- drobní noční dravci
- rypáčkovitě protažená hlava
ježek evropský
rejsek malý
krtek obecný
letouni - přizpůsobeni letu
- mezi protaženým 2. – 5. prstem přední končetiny je letová blána táhnoucí se po stranách těla k zadním končetinám (u některých druhů až k ocasu)
kaloň malajský
netopýr velký
chudozubí - redukovaná sklovina nebo celý chrup
- nápadně pomalý pohyb
- zmenšení mozkovny a mozku
- žijí v Jižní Americe
lenochod tříprstý
mravenečník velký
primáti - mají nejvyvinutější mozek
- palec je protistojně postaven (pětiprsté uchopovací končetiny)
- dokonalé oko
- redukce čichu a zdokonalení oka
- rozvoj šplhací funkce nohy bez drápů
- samice má 2 prsní bradavky
- samci mají varlata uložena v šourku
- dělíme: a) nižší primáty - mají prsty s drápy
- nehet pouze na palci
- uchopovací ocas
lemur kata
outloň váhavý
b) vyšší primáty - mají nehty na všech prstech
- těžiště těla na zadních končetinách
- patří sem opice ploskonosé : kosman bělovousý
vřešťan rezavý
- úzkonosé: pavián pláštíkový
makak rhesus (Rh faktor)
- nejdokonalejší je nadčeleď lidoopi a lidé:šimpanz učenlivý
gorila
orangutan
Homo sapiens sapiens
šelmy - potravu si obstarávají lovem
- úplný chrup (mohutné špičáky)
- bystré smysly
- dobré ohybové schopnosti
- nemají klíční kost a slepé střevo
- rozlišujeme: a) pozemní: - rozšířeny po celém světě
- poslední třenový zub horních čelistí a první stoličky v dolních čelisti jsou přeměněny ve špičaté trháky
- krátké střevo, dobrý čich
medvěd hnědý
lasice kolčava
kočka domácí
vydra říční
liška obecná
b) vodní: - ploutvonožce
- žijí v mořích
- končetiny přeměněny v ploutve
- zadní směřují dozadu a plní funkci ocasu
lachtan ušatý
tuleň obecný
hlodavci - v chrupu stále dorůstají hlodavé řezáky
- místo špičáků je mezera
- rychlé rozmnožování (krátká doba březosti a velký počet mláďat)
hraboš polní
myš domácí
veverka obecná
sysel obecný
křeček polní
bobr evropský
ondatra pižmová
zajícovci: - býložravci podobní hlodavcům
- v horní čelisti mají 4 řezáky se sklovinou na celém zubu (první pár je silný a dlouhý, je podpírán druhým párem menších řezáků)
zajíc polní
králík divoký
chobotnatci - největší suchozemští savci
- chobot vznikl srůstem prodlouženého nosu a horního pysku
- na jeho konci jsou 1 - 2 uchopovací prstíky
- řezáky v horní čelisti jsou přeměněny v kly (dorůstají po celý život)
- velké ušní boltce slouží k termoregulaci
slon indický – má menší ušní boltce a 1 hmatový prstík
slon africký – má větší ušní boltce a 2 hmatové prstíky
lichokopytníci - váha těla spočívá zpravidla na prostřednictvím třetím prstu (ostatní redukovány) krytém rohovitým kopytem
- chybí klíční kost
- obličejová část lebky je protažena
- býložravci
- dlouhá trávicí soustava
nosorožec indický
kůň Převalského
zebra stepní
sudokopytníci - mají sudý počet prstů
- osa končetiny prochází mezi třetím a čtvrtým prstem
- oba prsty jsou zakončeny kopyty
- druhý a pátý prst bývá menší a slabší
- býložravci
- chybí klíční kost
- rozdělujeme je na: a) nepřežvýkavce - úplný chrup
- špičáky zvětšené v kly
- jednoduchý žaludek
- krátké nohy
prase divoké
hroch obojživelný
b) mozolnatce - 3. a 4. prst mají podložený pružným
mozolem
- složený žaludek
velbloud dvouhrbý
c) přežvýkavce - dlouhé silné končetiny
- žaludek složen ze 4 částí = bachor,
čepec, kniha a slez
- mléčné žlázy v tříslech tvoří v době
laktace vemínka
srnec obecný
koza domácí
ovce domácí
tur domácí
žirafa mramorová
kytovci - vodní
- vřetenovité lysé tělo
- přední končetiny přeměněny v ploutve
- zadní končetiny zakrněly
- vodorovná ocasní ploutev je vyztužena tukem a vazivem
- čichové ústrojí zakrnělé
- zarostlý vnější zvukovod
- dobrý sluch (zvuk veden kostmi)
- dělíme na: a) ozubené – stejnocenný chrup
delfín obecný
kosatka dravá
b) kosticovce - místo zubů mají jemné rohovité lišty = kostice, jimiž
filtrují potravu
plejtvák obecný
velryba grónská