[dacapp]

steam: https://steamcommunity.com/profiles/76561198130922155/
aktuální počet postav: 1
Jméno postavy: Jeffrey Morgan
Datum narození: 04/08/1990
Vlastnosti postavy: Nadaný na učení, Narcistický, Stojí si za svým názorem, Nebojácný
Příběh: Narodil jsem se v Los Santos, do poměrně chudé rodiny. Moje matka byla nezaměstnaná a táta dělal v jedné firmě na výrobní lince. Žili jsme tak nějak od výplatě k výplatě. Mám 3 sourozence. 2 bratry a jednu sestru. Moje sestra je nejstarší, potom se narodil můj bratr James, a nakonec jsem se narodil já a moje dvojče Viliam. Mně osobně nevadilo, že jsme neměli moc peněz. Nepotřeboval jsem všechny ty hračky, které měli ostatní děti. Stačilo mi, že jsem měl opravdu dobré sourozence, s kterými jsem si hrál celé dny. Na škole se projevilo, že nemáme moc peněz. Ostatní děti se nám dost smály, kvůli věcem, jako například: jaké máme oblečení, že nemáme telefony a podobně. Tohle mi začalo vadit, jelikož jsem si vždycky stál za nějakou svojí hrdostí. Poslední kapka přišla, když jeden kluk strčil mého bratra Viliama do kaluže plné bláta. Naštval jsem se a strčil jsem do něj také. Ten kluk se na mě rozeběhl a já zvedl na obranu koleno jak nějaká malá holčička. Naštěstí pro mě zakopl a spadl obličejem přímo na moje koleno. Další den tam měl obrovský monokl a já zase obrovský výprask od táty. Nikdo to pořádně neviděl a jelikož jsme chodili doopravdy na velikou školu rozneslo se bůh ví co. Od té chvíle se nám už nikdo nesmál. Sice jsme nebyli nejoblíbenější na škole, alespoň nás už nešikanovali. V klidu jsem dokončil školu a nastoupil jsem na vyšší střední školu. Zároveň s tím jsem si našel brigádu. Pořád jsem bydlel u rodičů, a proto jsem veškeré peníze z brigády utrácel za nesmyslné věci. Cítil jsem se být bohatý a začal jsem být lehce narcistický. Jednoho dne, jsme byli se sestrou v jednom klubu. Já jsem šel platit a ona, že půjde napřed, na čerství vzduch. Když jsem vyšel ven, viděl jsem, jak ji banda nějakých chlápku odvádí pryč. Ihned jsem ji běžel na pomoc. Přiběhl jsem tam a strčil jsem do nich. Naštěstí se mi povedlo srazit jednoho, který zrovna držel mou sestru za ruku. Stihla utéct, ale já takové štěstí neměl. Jeden z nich mě ihned shodil na zem a začal do mě kopat. Nebýt jedné policejní hlídky, která kolem zrovna projížděla, asi bych byl mrtvý. Několik následujících dnů jsem strávil v nemocnici. Po pár týdnech jsem se rozhodl, že začnu studovat policejní akademii. Přece jenom nebýt jich nejspíš bych tady už nebyl. Prošel jsem výcvikem, ale nebylo to zadarmo. Hádám, že asi kvůli mé povaze si mě zrovna neoblíbili, a tak mi to zrovna moc neusnadnili. Tak, a to je asi vše co se stalo do dnes. Tento příběh píši proto, abych nikdy nezapomněl jak malinká chvilka a jak malinké hrdinství dokáže změnit něčí život. Teď už jenom podat si přihlášku k nějaké složce od policie a doufat, že třeba někomu taky zachráním život. Přece jenom potom budu já ten hrdina, a to by mi rozhodně nevadilo.

[sSwizzyCze]

Zdarec, slot ti bude brzo odemčen.

Schváleno