{{ flash.text }}

Staré dobré časy #5

Napsal dne 16.09.2014 pro sekci GS
Několik oddechovek v současnosti patřilo k mým nejhranějším žánrům v minulosti. Vzpomínám si, jak skvělou společnost mi dělaly, když jsem býval dlouhodobě nemocný! Převážně videohry s joysticky, většinou pro mě a bratra, zkracovaly nekonečně dlouhé dny strávené v posteli. Zkraťte svých nekonečných deset minut a přečtete si o mých promaroděných měsících v článku.

Ice Climber (1984) od společnosti Nintendo, byl první video gamesou, se kterou jsem se ve svém životě setkal. Eskymák POPO (v případě multiplayeru ještě NANA), má za úkol proskákat se (občas i prokopat) až na vrcholek hory (několik pater plných různých překážek), kde se musí chytit za drápy bájného ptáka a odletět s ním do dalšího levelu (v jiných verzích je znázorněné letadlo, vrtulník, obyčejný čáp...). Hra to vskutku jednoduchá nebyla, ale skvěle jsem se u ní bavil!

 

Battle City (Namco / Nintendo Family Computer - 1985)! Nostalgická slza mi ukápne pokaždé, když jen zavadím o tuto legendu! V této hře můžete sledovat zrození mého strategického srdce! Svým tankem (multiplayer opět pouze pro dva) bráníte svou Orlici proti nespočtu nepřátelských tanků. Tato barevně pestrá plošinovka si získala srdce mnoha nadšenců. Různé power-upy hru ještě umocňují a editor map nabízí další nekonečné obtížnosti vlastních map! I v současnosti bych doporučil multiplayer hráčům ve věkové kategorii do 12-ti let. Ale Battle City jistě zabaví i starší generaci.

 

1942 společnosti Capcom (1985) patří nadšencům původních leteckých akcí z ptačí perspektivy! Samozřejmě, že nám videohry nabídly nespočet podobných, stejně dobrých her a jiných leteckých simulátorů, ale 1942 je spíše průkopnický a první velice zdařilý zástupce svého žánru! Už za pár měsíců byla tato plošinovka překonána nejen po grafické stránce, ale i herními možnostmi, náročnostmi levelů, ale i power-upy. Jinak je to velice krásná vzpomínka na staré dobré časy!

 

Contra Compilation (1988-1992). Že vám tento název nic neříká? Jak je to možné?! Konami a její Contra, Super Contra a Contra Force nebudu ani představovat! Tyto střílečky nepotřebují reklamu ani nápovědu! Raději se rovnou podívejte na přiložené videjko! Ti, co Contru hráli mi jistě dají za pravdu, jak skvělá hra to byla!

 

Nuže dobrá, už vás dále nebudu trápit videohrami. Posuňme se tedy o celé desetiletí dál! V roce 1994 nám vývojáři z Beavis-Soft představili Wacky Wheels! Ve svém vůbec prvním článku jsem vzpomínal hru Moorhuhn Kart a jeho pokračování. Wacky Wheels je vlastně jeho nepřímý předchůdce. Když totiž přehlédnete „RedGreenBlue“ grafiku, pak si jistě uvědomíte spojitosti jako motokáry, power-upy a možnosti střelby po oponentech, samotné závody a v tomto případě místo řidičů zvířátka. Je sice pravda, že Wacky dnes nikoho nejspíš nepřesvědčí svou osobitostí, ale posuďte sami, že Wacky (r.1994) graficky konkuroval Moorhuhnům (r.2002 a 2003) a svou hratelností maličko ztrácel až s Moorhuhny (r.2004 a novější), což je rodíl deseti let! :) Pravdou však stále zůstává ten fakt, že staré dobré časy jsou již nenávratně pryč!

 

 

 

 

 

 


Vzpomínky trpí svou nesmrtelností, což dokazuje další nezapomenutelný titul!

 

 

 Rok – 1998; platforma – PC; žánr – RPG; styl – Dungeon; grafika – kreslená; lokalizace – čeština; licence – freeware; multiplayer – ne!

Doporučená konfigurace: Pentium 166 (300MHz), 32 MB RAM (SDR ? xD), 3D karta – 16MB, OS – windows, velikost na disku – cca 200MB!

Distributor – JRC, Výrobce – Napoleon Games, Autor – Jindřich Rohlík

 Brány Skeldalu

 

Pět mágů otevřelo bránu do pekla! Vytvořte družinu a směle se vypravte na ostrov Roveland tyto mágy zničit, bránu uzavřít a opět nastolit rovnováhu světa!“

Typicky český old school dungeon, který vás na první pohled rozhodně neosloví, ale na ten druhý a další následující vás nepustí z dosahu vašeho PC!

Na začátku hry si vyberete tři postavy (čaroděj, mág nebo rytíř / bojovník), kterým nastavíte jejich vlastnosti a vyberete portrét, který vám je nejbližší. Zvolíte vám nejmilejší jména těchto postav a vyrážíte na cestu!

Legenda předpovídající zánik světa již dávno zmizela v zapomnění lidí, až jednoho dne si starý velemág Freghar uvědomil, že se začíná naplňovat. Zástupci známého světa z něj udělali blázna na místo toho, aby mu naslouchali. Fregharovi nezbylo nic jiného. Proto svůj život objetoval a tím dal vzniknout vaší tří členné skupině!“

Tato hra nabízí možnost hrát až za šest postav, proto očekávejte další tři nové přírůstky do vašeho společenství „brány Skeladalu“. - ano ano, opravdu mi děj této RPG připomíná pozdější příběh Pána Prstenů, stačí jen za jeden prsten všech prstenů zaměnit pekelnou bránu a jsme skoro doma.

Své putování světem Skeldalu započnete v lesích domoviny Freghara v okolí města Caredbar. V této samotě vás čeká opravdu hladký průběh bez protivníků, ale s rostoucím množstvím těchto krásných okouzlujících lokací vás potká nespočet protivníků a monster.

Méně náročný (pro PC své doby) krokový systém působí sice nelákavě, na druhou stranu však perfektně dokresluje jedinečnou atmosféru! Systém soubojů šitý přímo na míru tohoto žánru, je tedy tahový, ale jeho specifické propracování zadává vůdci skupiny (vám) nelehký úkol. Setkáte se totiž s nepříjemným nahodilým systémem, kdy nelze určit, která postava – vlastní či váš protivník, začne souboj, která z nich bude na řadě hned po té první, a která začně druhé kolo soubojů, atd. Takže si naklikáte, co má která postava dělat a spustíte bitku. Zaskočíte si pro palačinky a doufáte, že léčebné lektvary a uzdravující kouzla přijdou na řadu až posáhu nepřítele, nikoli naopak a bitku beze ztrát vyhrajete.

Vrátím se ještě zpátky na začátek. Nemyslete si totiž, že se vypravíte do světa Skeldalu se třemi bojovníky a celou kampaň vyhrajete. Právě ten správný výběr postav a jejich vlastností vám zaručí v převážné míře, jestli hru úspěšně dokončíte, nebo se kousnete ve třetí lokaci v kalužích krve vašich svěřenců.

Graficky se BS velice povedly. Byť kreslená s minimem animací, ale kouzelná a barevná, trefná, prostě neuvěřitelná! Hudební dobrovod opět šitý na míru svým úrovním tohoto RPG světa. Spojením obou, navýše k tomu i příběhem hry, myšlenkou krokového pohybu a drtivě mnohdy těžších a těžkých soubojů vás BS sváže svou kompletností. Což jak je psané výše, na první pohled není viditelné a pro nezaujaté nepochopitelné!

Vypisovat typy monster, zbraní, kouzel či lektvarů nebudu. Co si ovšem nedovolím nenapsat je ten fakt, že ve srovnání s podobnými RPG své doby trpěla města či lokace na svou neaktivitu. Město Caredbar opravdu chrlí životem, nabízí samozřejmě různé krámky a obchody, mini questy i dějově nepotřebné rozhovory se zdejšími obyvateli. Ale i jiná místa jsou také dostatečně barvitá a živá!

BS nabízí stále více a více s každou minutou hraní, ale raději než o tom číst v mém článku, si tyto skutečnosti prožijte sami!

 

Mám to sníst, nebo si s tím pokecat, nebo co?“

 

Brány Skeldalu 2: Pátý učedník – v roce 2002 se Napoleon Games postaral o pokračování zdánlivě skončeného příběhu.

Jediný přeživší z bojovníků prvního dílu se vrátil do své země a byl vřele přijat panovníkem. Po krátké době se stává panovníkův oblíbenec správcem města Moharn. Během desetiletí z něj roste tyran a diktátor!

Váš příběh začíná v roli uvězněného učně, jež si v místním hostinci otevřel pusu adresami na zdejšího vladaře. Engeor, učedník prvního stupně magické školy se rozhodl bojovat za svou pravdu a pouští se do nerovného boje se svým osudem právě proti dřívějšímu hrdinovi Wahargemovi!

Vývojáři se po čtyřech letech rozhodli upustit od typického Dungeonu a vytvořili směsici RPG a adventury.

Ano, z hlediska neskonalé jedničky je na první pohled vidět ochuzení v podání adventurní stránky. Máte k dispozici jedinou postavu, mladého hrdinu, se kterým se v rámci tohoto žánru potloukáte světem v reálném čase.

RPG prvky zde prosakují v podobě učení se nových kouzel a umocňování jejich síly v závislosti na zkušenostech Engeora. A tím celá BS2 končí. Ano, bohužel tohoto mladíka nemůžete ani ozbrojit ani mu přidružit další vámi ovládanou postavu, jste odkázáni pouze na kouzla. Systém bojů je stále RPG tahový, ale až nápadně vychází svou šesti-hrannou šachovnicí z her Heroes of Might and Magic – což ničemu vlastně nevadí.

I když to teď tak nevypadá, BS2 je i přesto skvělou hrou a stojí za to si ji zahrát! Je obtížná i napínavá a mnoho hráčů zabaví na poměrně dlouhou dobu!

Po grafické stránce je hra trošičku moderněji pojatá pro mladší generace, ale na kráse ji to neubralo! Hudební doprovod spojený s více než skvělým dabingem nemá opravdu chybu!

 

 

Jsem si jist, že BS a BS2 překvapí nejednoho hráče a nostalgicky zašimrá na srdíčku veteránům, kteří si osudy skupiny BS a mladíka BS2 prošli na vlastní kůži!

     
napsat komentář
komentářů: {{ comment.owner.comments }}
{{ comment.created }} VIP
{{ comment.text }}
Komentář byl smazán
komentářů: {{ comment.owner.comments }}
{{ reply.created }} VIP
{{ reply.text }}
Komentář byl smazán
napsat komentář